Ale máte. Času máme každý stejně, je jen na nás, jaké priority dáváme činnostem, kterými ho vyplníme. Pokud pravidelně odpoledne zjišťujete, že se nestíháte najíst, že jste celý den kromě kávy pořádně nepili, pravděpodobně jste navykli režimu, který váš organismus stresuje více, než si myslíte. Mnozí lidé argumentují, že skutečně nemohou 5x denně věnovat čas jídlu. Stravují se za běhu, u počítače nebo vůbec a dohání to večer. Množství přijaté energie sice může být ve výsledku stejné nebo dokonce nižší, ovšem dopad na zdraví je rozhodně negativní. Pokud je energie přijímána průběžně během dne, je také průběžně spotřebovávána a nedochází k příliš významným výkyvům v hladině krevního cukru (glykémie) a k výkyvům výkonnosti organismu. Konzumujete-li ale například večeři ve 20 hodin, vstáváte v 7 hodin a první jídlo sníte ve 13 hodin, tak váš organismus 17 hodin hladoví a metabolismus se dostává do krizového režimu – takzvaně šetří energií. To znamená, že se navzdory hladu nejen velmi neochotně zbavuje tukových zásob, ale také méně efektivně regeneruje, nevytváří zásoby glykogenu ve svalech a mnoho dalšího. Pokud se po tak dlouhé době nakonec najíte – pravděpodobně „přecpete“ - masivně stoupá hladina cukru v krvi. Zejména pokud toto jídlo neobsahuje dost vlákniny, ale hodně škrobu a cukru. Tento náraz okamžitě tlumí inzulín, který se vyplavuje z buněk slinivky. Velké skoky v glykémii způsobí nadměrnou inzulínovou odpověď, takže se krátce po jídle opět cítíte unavení a hladoví. Přjatá energie je pryč, bohužel ne spotřebována, ale uložena v podobě tukových zásob.
Proto je důležité energii přijímat v průběhu celého dne rovnoměrně, ideálně tak, jak je vydávána. Pokud vás čeká fyzická zátěž, nemusíte se bát jíst více. Pokud nesportujete, je lepší větší část energie přijmout dopoledne, méně odpoledne. Jednoduše proto, že večer přijatou energii nestihnete spálit.
