INGRID SILVA, JEJÍ INSYNC PŘÍBĚH

Když si věříte, vrchol nemusí být tak daleko, jak se zdá

S baletem začínala v osmi letech nechaleko místa, kde žila. Ve čtvrti Benfica, v Riu de Janeiro, v Brazílii. Ve 13 letech už byla láska k baletu taková, že se chtěla soustředit jenom na tanec. 

Hodiny tance byly ale pro její rodinu luxus, který si nemohli dovolit. Naštěstí mohla ale Ingrid navštěvovat hodiny tance v programu, který poskytoval tréninky klasického baletu dětem z chudinských čtvrtí - z favel.

Její cesta ze slumu k první roli v uznávaném newyorském divadle Dance Theater of Harlem byla dílem vnitřní rovnováhy, houževnatosti, tvrdé práce a sebevědomí.

Těžká rozhodnutí, správné důvody

Ingrid je dodnes vděčná své matce, která ji "nechala" jít za svým snem. Když v 18 letech přistála v New Yorku, věděla, že je tam jen kvůli jediné věci: tanci. Neuměla anglicky, měla jen pár přátel a neměla kde bydlet. "Měla jsem strach a stále jsem přemýšlela, co se životem."

Tanec jí zachránil život: "Je to jako vzduch: Dýchám, tancuji.

Jeden sen, jedna cesta

"Když jsem potkala Arthura Mitchella cítila jsem, že se mi naskytla životní příležitost." A měla pravdu. Ingrid začala pracovat s opravdovými mistry v jejím oboru, tanci. Arthur Mitchell je zakladatelem Dance Theater of Harlem a byl prvním afroamerickým hlavním sólistou v newyorském městském baletu. "Moci s ním pracovat byl můj splněný sen." Dnes, osm let poté, je jasné, že odchod do New Yorku zcela změnil její život. 

Ovšem ani jedna z jejích zkušeností nebyla úplně bez problémů. Už jenom první newyorská zima pro ní znamenala trauma z neznámého počasí. "Poprvé v životě jsem zažila střídání ročních období. Na sníh a zimu jsem nebyla připravená. Neměla jsem ani teplý kabát."

Sama v jednom ze největších měst na světe neměla jinou možnost, než se postarat sama o sebe.

Musela jsem překonat mnoho překážek. Snažila jsem se být tanečnicí a při tom platit účty. Na baletu jsem byla od devíti do pěti a v šest už jsem byla za barem jako číšnice.

Je jasné, že její baletní zkušenosti jí pomohly při manévrování s talíři plnými jídla mezi náročnými zákazníky. Ale aby se uživila, brala jakoukoli práci. Od hlídání děti po venčení psů. Ničeho z toho nelituje. "Hodně jsem se toho naučila."

I v tlaku náročných dní si však dokázala udržet energii a vášeň pro hodiny tance a krok za kromem šla vstříct svému osudu.. 

"Jedinou osobou, která může změnit vaší cestu a kráčet stále vpřed, jste jste jenom vy sama. Víra v sebe mění úplně všechno."  

Věřte si

Ingrid se rychle naučila nacházet inspiraci ve svém nitru a ve vlastních schopnostech.

"Ve skutečnosti je to otázka sebedůvěry. Když v sobě najdeme schopnost naplno využít svůj potenciál, dokážeme cokoli."

V konečném důsledku je to o každé z nás.

Sebevědomí je klíč a vychází z našeho nitra.

Mít svůj osud pod kontrolou: otázka každodenní rovnováhy

Na to, kde je dnes, se Ingrid dívá trochu filozoficky. Za mnohé vděčí životosprávě. "Mám každodenní rutinu. Starám se o to, co jím, abych dobře a dlouho a spala a samozřejmě cvičím."

Starat se o své tělo je jen jednou z částí rovnice - Ingrid si potrpí na to, aby si občas oddychla i její mysl. "Abych svůj život dostala do rovnováhy, je pro mě důležité mít v něm i další věci než "jen" tancování!"

Z Ingrid přímo cítíte, že každý den se počítá.

Vždy můžete jít dál

"Jsem perfekcionistka. V životě jsem už mnohokrát posunula vlastní fyzické i psychické hranice a ničeho nelituju." Ingridino tajemství je mít tělo i mysl v perfektním souladu.

Jako osmileté děvče v Benfice si nikdy nepředstavovala, že by se jednoho dne mohla stát profesionální tanečnicí. Dnes nás všechny ispiruje k tomu, abychom věřili ve svoji vlastní cestu.